Začátky omezení motorových vozidel nevznikly v Evropě, jak by si to možná většina motoristů myslela, ale mají svůj původ v USA. První limity na škodliviny byly totiž zavedeny ve státě Kalifornie a to už skoro před 50 lety, v roce 1968.
Evropa tedy v tomto mírně zaostala a ačkoli již v 70. letech byly pokusy o zavedení nějakých omezení, první emisní normy přišly až v 90. letech.
Pod pojmem emisní norma se přitom myslí závazná norma pro hodnoty škodlivin, které vznikají při používání motorových vozidel. V případě norem Euro se upravují limity těchto škodlivin pro vozidla prodávaná a registrovaná v zemích Evropské unie a v zemích Evropského hospodářského prostoru a to od roku 1992.
Emisní normy Euro se zaměřují na oxid uhelnatý, uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné částice, naopak, nesledují parametry pro oxid uhličitý a sírné sloučeniny. Limity jsou udávány v gramech na ujetý kilometr v provozu motorového vozidla.
Tyto limity stanovují normy pro osobní vozidla a lehká užitková vozidla, přičemž pro tento typ vozidel jsou označena arabskými číslicemi, jakož i pro autobusy, autokary a těžká nákladní vozidla, kde jsou normy označeny římskými číslicemi. Zatímco první pokusy o limity v Evropě se měly týkat pouze nákladní dopravy, dnes platí pro všechna vozidla.
První emisní norma v zemích EU a EHP tedy vstoupila v platnost v roce 1992 a to pro naftové motory . Tato norma je Euro I a zavedla limity pro oxid uhelnatý na 3,16 g/km, uhlovodíky na 1,13 g/km a pevné částice na 0,18 g/km.
Pro benzinové motory vstoupila norma v platnost v roce 1993 a stanovila limity pro oxid uhelnatý také na 3,16 g/km a na pevné částice na 1,13 g/km.
Další normou byla Euro II od roku 1996. Limity se zpřísnily, u benzinů na 2,2 pro oxid uhelnatý a na 0,5 pevné částice, u nafty na 1,00 pro oxid uhelnatý, na 0,7 pro oxidy dusíku a ,08 pro pevné částice. Od roku 2000 přišla norma Euro 3, která již u benzinů neřešila pevné částice, ale začala řešit uhlovodíky a oxidy dusíku.
Ta stanovila pro benzinové motory limity 2,3 pro oxid uhelnatý, 0,15 pro oxidy dusíku a 0,2 pro uhlovodíky. Pro naftové motory byly limity 0,64 pro oxid uhelnatý, 0,5 pro oxidy dusíku, 0,56 pro uhlovodíky a 0,05 pro pevné částice. V roce 2005 byla zavedena Euro 4, která znamenala ještě přísnější zpřísnění limitů oxidu uhelnatého.
Tyto hodnoty jsou platné až dosud, konkrétně 0,5 g/km pro naftové motory a 1,00 g/km pro benzinové. Další emisní normy, konkrétně Euro 5 a Euro 6, se pak zaměřovaly už jen na snižování limitů a to zejména pro oxidy dusíku a uhlovodíky.
Již před několika lety začala Evropská unie diskutovat o zavedení nové emisní normy Euro 7. Zástupci členských zemí a Evropského parlamentu přijali teprve nedávno závěrečnou verzi, která by měla začít platit od poloviny roku 2025.
Zatímco prvotní plán počítal s výrazným omezením škodlivin spalovacích motorů, konečný kompromis je mírnější a bude se týkat i aut na elektrický pohon nebo na vodík. Norma Euro 7 totiž poprvé zavádí limity nejen na škodliviny z výfukových plynů, ale také na pevné částice, konkrétně z pneumatik a z brzdového systému.
Nové limity a omezení se budou týkat osobních, užitkových i nákladních aut, protože právě ty tvoří většinu emisí oxidů dusíku a tuhých částic PM10.
Emisní norma Euro 7 v rámci kompromisu v podstatě zachovává současně parametry pro standardní emise z výfukových plynů a to pro osobní vozidla a dodávky, tedy pro kategorie M1 a N1. Pro autobusy, autokary a těžká užitková vozidla ve třídách N2 a N3 dochází k mírnému zpřísnění emisních limitů a zkušebních podmínek.
Novinkou jsou limity právě pro tuhé částice. Tomu se budou muset přizpůsobit jak výrobci směsí pneumatik, tak výrobci brzdových systémů. Norma také zavádí minimální výkonnostní požadavky na životnost baterií i celého vozidla.
Bez ohledu na to, ve které emisní normě je váš vůz a jaké emisní parametry či limity splňuje, základem jeho co nejvíce ekologického, spolehlivého a bezpečného provozu je důkladná péče. O to víc to platí zejména v zimním období.
Pro zajištění dlouhodobého provozu, jistotu nastartování i v nízkých teplotách a jako prevence vůči poškození slouží přísady do paliva, tedy aditiva.
V naší nabídce máme přísady pro benzinové i pro naftové motory, které splní i ty nejnáročnější požadavky. V první řadě zabraňují tvorbě krystalů mrazu, v druhém chrání palivový a motorový systém před korozí, ve třetí řadě prodlužují životnost a neméně důležitý je i jejich pozitivní vliv na spotřebu paliva.
Pokud váš vůz disponuje systémem AdBlue a SCR katalyzátorem, najdete u nás nejen samotnou náplň a močovinu, ale stejně tak i zimní aditiva. I v tomto případě je jejich účelem prevence tvorby krystalů, ale také pročištění vstřikovačů.
Nezapomeňte také na pravidelné výměny motorového oleje a filtru, chladicí kapaliny nebo převodového oleje. Nejen zimní, ale také pročišťovací přísady máme stejně tak to do motoru, převodovky, diferenciálu, chladiče, posilovače řízení či LPG systému. Jejich používání je prevencí, která se vyplatí a prodlouží životnost!
zakoupené na runder.cz 12.11.2024
zakoupené na runder.cz 01.11.2024
zakoupené na runder.cz 21.11.2024
zakoupené na runder.cz 17.11.2024
zakoupené na runder.cz 21.11.2024
zakoupené na runder.cz 05.11.2024