Když se řekne jméno Emerson Fittipaldi, každému fanouškovi by se měla v hlavě vybavit zlatá éra F1 v 70. letech. Brazilec s nezaměnitelným stylem jízdy a velkým talentem patřil mezi ty, kteří ukázali světu, že skvělí piloti nepřicházejí jen z Evropy. Jak vstoupil do Formule 1, čeho dosáhl a proč je legendou? Čtěte!
(Zdroj: depositphotos.com)
Emerson Fittipaldi se narodil 12. prosince 1946 v brazilském velkoměstě Sao Paulo a už od narození měl k rychlosti velmi blízko, doslova ji měl v krvi. Vyrůstal totiž v rodině, kde se motoristický sport nejen sledoval, ale i aktivně žil.
Jeho otec, Wilson Fittipaldi, byl známý motoristický novinář, promotér závodů a také závodník. Emersonův starší bratr, Wilson Jr. se vydal na profesionální závodní dráhu. Emerson tak vyrůstal v prostředí, kde se namísto pohádek před spaním mluvilo o závodech nebo o technických úpravách motorů.
Už jako teenager měl tedy jasno a nechce být jen divákem. Začínal na motorkách, kde nejen závodil, ale dokonce stavěl vlastní stroje z dostupných dílů.
S bratrem měli malou dílnu, kde motokáry testovali a ladili, aby byly na trati ještě rychleji. To se ukázalo v roce 1965, kdy se s takovou motokárou stal dokonce mistrem Sao Paula. U motokár ale nezůstali a přešli do světa formulí. V roce 1967 si postavili vlastní a postupně tak Emerson přešel do Formule Vee, kde okamžitě zaujal.
V roce 1969 se Fittipaldi rozhodl odejít do Evropy. Zúčastnil se závodů v třídě Ford, kde získal 3 vítězství. Ještě v ten samý rok usedl i Lotusu ve Formuli 3, kde v britské sérii dominoval. Přesunul se tak do Formule 2, ale tam dlouho nezůstal.
S výbornými výsledky ve Formule Ford, Formule 3 i Formule 2 si ho všiml šéf Lotusu Colin Chapman. Všechno se zrychlilo po tragické smrti Jochena Rindta, tým Lotus potřeboval jezdce a Emerson dostal příležitost. Výsledek? Nezklamal!
Už ve svém druhém startu získal 4. místo a později zvítězil na Velké Ceně USA. Celkem v první sezóně získal 12 bodů a obsadil konečné 10. místo.
Druhá sezóna byla jako na houpačce. Lotus v ní více experimentoval a Emerson Fittipaldi nadále sbíral zkušenosti a jezdil stabilně. Získal 16 bodů a 6. místo. Už o rok se všechno mělo změnit, protože v sezóně 1972 konečně trefil Lotus vítězné nastavení. Model 72D byl rychlý, spolehlivý a Emerson za jeho volantem dominoval.
Vyhrál 5 velkých cen a s přehledem získal svůj první titul mistra světa s 61 body. Stalo se tak už ve věku 25 let, čímž se stal nejmladším šampionem v historii Formule 1. O rok později síce nastoupil s cílem titul obhájit, ale nepodařilo se to.
Fittipaldi bojoval o titul, ale tým čelil konkurenci a přibylo i interní napětí po příchodu Ronnieho Petersona. Emerson nakonec skončil na 2. místě v šampionátu a získal 55 bodů. Atmosféra v Lotusu se změnila a tak Emerson cítil, že potřebuje nový impulz. Ukázalo se, že by jím mohl být odchod do McLarenu.
(Zdroj: depositphotos.com)
Po napjaté sezóně 1973 v Lotusu se tedy Emerson rozhodl přestoupit do a ačkoliv tím mnohé překvapil, ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí.
Už v roce 1974 vedl tým k titulu s 3 vítězstvími a stabilními výkony porazil Ferrari a získal v pořadí svůj 2. mistrovský titul a stačilo mu na to pouze 55 bodů. Ke 3 vítězstvím přidal 4 pódiová umístění a to se ukázalo jako klíčové.
O rok později, znovu v barvách McLarenu, bojoval Fittipaldi znovu o titul. V tomto ročníku však bylo silnější Ferrari a tehdy už legendární Niki Lauda. Navzdory 2 vítězstvím a až 4. druhým místům Emerson tentokrát už neuspěl a se ziskem 45 bodů skončil v celkovém pořadí na 2. Místě. Přidal tak svůj druhý titul vicemistra.
Po sezóně přišlo rozhodnutí, které šokovalo celý svět F1. Fittipaldi opustil McLaren a připojil se k rodinnému projektu s bratrem Wilsonem. Výsledkem byl nový tým Fittipaldi Automotive, známý i pod označením Copersucar-Fittipaldi.
Sezóna 1976 však ukázala, jaké těžké je vybudovat vlastní tým. Auto nebylo dostatečně konkurence schopné, výsledky byly mnohem slabší, než Fittipaldi čekal a tak sezónu ukončil pouze s 3 body na celkovém 17. místě. Ani v následujících sezónách 1977 až 1980 se to nezlepšilo a tak v roce 1980 Emerson ukončil kariéru v F1.
Po sedmi sezónách, které ho proslavily, ale i dalších, kde bojoval s vlastním týmem, zůstal Fittipaldi zapsaný mezi nejvýraznější postavy královského motorsportu. Jeho kariéra byla příběhem o odvaze, talentu i vizi. Po letech mezi elitou a nevydařeném působení ve vlastním týmu však už potřeboval pauzu.
Se závoděním ale úplně Emerson ještě neskončil. V 80. letech se objevil americké sérii IndyCar a dvakrát vyhrál legendární závody Indianapolis 500, konkrétně v letech 1989 a 1993. Stal se tak respektovanou postavou i za oceánem.
Jezdeckou kariéru ukončil Emerson po vážné nehodě v Michiganu v roce 1996. O rok později přežil i pád letadla v brazilských močálech a to už bylo znamení.
To, že se Fittipaldi stal legendou, se potvrdilo v roce 2001. Právě tehdy byl uveden do americké motoristické Síně slávy. V rámci Formule 1 absolvoval 149 Velkých cen, získal 14 vítězství, 35 pódií, 6 pole positions a nasbíral dohromady 281 bodů. Je dvojnásobným mistrem světa a stejně tak dvojnásobným vicemistrem.
Dnes už žije poklidným životem, ale úplně mimo dění není. Občas se objeví na závodních podnicích, věnuje se rodině, mladším jezdcům a různým motoristickým projektům. Jeho synové a vnuci však nadále pokračují v rodinné tradici.
zakoupené na runder.cz 19.05.2025
zakoupené na runder.cz 20.05.2025
zakoupené na runder.cz 29.05.2025
zakoupené na runder.cz 15.05.2025
zakoupené na runder.cz 26.05.2025
zakoupené na runder.cz 21.05.2025