Když se řekne legenda motocyklového sportu, pamětníci i velcí fanoušci motorek si určitě vybaví jméno Giacomo Agostini. Jeho elegantní styl jízdy a neporazitelná chuť vítězit stvořily v druhé polovině 20. století éru, která patří mezi zlaté v historii tohoto sportu. Pojďte poznat tuto legendu trochu blíže přímo u nás!
(Zdroj: depositphotos.com)
Giacomo Agostini se narodil 16. června 1942 v italské Brescii, ale vyrůstal v městečku Lovere. Už od dětství měl slabost pro rychlost a soutěžení na motorce.
Jako chlapec trávil celé dny venku s kamarády, jezdil na kole a představoval si, že závodí na pravé motorce. S kamarády trávil hodiny stavěním vlastních dětských závodních strojů, takže to bylo všechno, co mělo dvě kola a motor. Rodina však jeho závodnímu nadšení nefandila, ale Giacomo si svůj sen nechce dát vzít.
Navzdory otcově nevoli si potajmu vyzkoušel závodění, ale zpočátku pod falešným jménem, aby ho rodina neodhalila. Jezdil na malé motorce Morini 175 a hned, jak byl na trati, jeho talent a cit pro rychlost prakticky nebylo možné přehlédnout.
V juniorském věku se začal účastnit serióznějších závodů a získával zkušenosti, které mu později pomohly. V té době se hodně učil a to nejen o technice jízdy, ale i o tom, jak si poradit s tlakem, očekáváními a konkurencí. Už jako junior byl známý svým perfekcionismem a neuvěřitelnou touhou po vítězství.
Právě na motorce Morini 175 vyhrál svůj první titul a to italský šampionát v roce 1963. O rok později získal titul i v kubatuře do 350 cm3 a tak bylo rozhodnuto, že jeho kariéra povede dál. V Monze na Velké ceně dokonce obsadil 4. místo
Do Mistrovství světa motocyklů vstoupil Agostini v roce 1964 jako jezdec značky Morini. Významněji se však prosadil až o rok později, kdy skončil druhý v třídě do 350 cm3 za Jimem Redmanem, když mu titul unikl v posledním závodě.
Od roku 1965 zároveň Agostini přešel do týmu MV Agusta, který mu dokázal postavit výkonnou a spolehlivou motorku. To se projevilo na jeho výsledcích prakticky okamžitě. V tomto ročníku nastoupil jak do třídy 350 cm3, tak i v třídě 500 cm3. Dvě druhá místa byla jen na rozjezd, ale ukázalo se, že Giacomo má velkou budoucnost.
V třídě do 350 cm³ se stal symbolem dokonalosti. Vyhrával s velkým náskokem a jeho jízda působila neuvěřitelně. Soupeři měli co dělat, aby udrželi tempo.
Každý šampionát až do roku 1974 měl jiný příběh, ale končil stejně, Agostini na vrcholu. Zda už to byly náročné závody na Nürburgringu nebo domácí v Monze, Giacomo jezdil s neuvěřitelným přehledem a rozvahou. V letech 1966 a 1967 sice ještě byl stále na druhém místě, ale od sezóny 1967 začaly přicházet tituly jako na běžícím pásu.
Agostini věděl, kdy zabrat a kdy si pohlídat vedení, což z něj dělalo mistra nejen rychlosti, ale i strategie. V kubatuře do 350 cm³ se stal ikonou ještě dříve, než ovládl silnější stroje a jeho sedm titulů po sobě bylo něco unikátního.
(Zdroj: depositphotos.com)
V kubatuře do 500 cm3 získal Giacomo dalších 8 mistrovských titulů, šest s MV Agusta a dva s týmem Yamaha. Celkově vyhrál až 68 Velkých cen.
Agostiniho dominance v královské kubatuře začala prakticky hned po jeho vstupu. Po 2. místě v roce 1965 převzal štafetu po Hailwoodovi a už v roce 1966 získal první titul. V následujících sezónách předváděl konzistentní výkony a zejména mezi lety 1968 a 1972 prakticky neměl konkurenci a vyhrával tituly s náskokem.
MV Agusta mu přitom poskytovala špičkovou techniku, tak jako i v nižší kubatuře do 350 cm3. Jezdil s lehkostí, ale s rozumem a téměř v každém závodě působil jako někdo, kdo má vše pod kontrolou i tehdy, když jdou věci mimo plán.
V 1974 přišel přestup do týmu Yamaha a ačkoli mnozí odborníci o jeho kroku pochybovali, Agostini je rychle umlčel. Hned v sezóně 1975 získal titul i na japonském stroji, čímž se zapsal do historie jako jezdec, který vyhrál královskou třídu ve dvou různých týmech. V roce 1976 se však vrátil do MV Agusta a vyhrál na Nürburgringu.
I když závěr jeho působení v třídě 500 cm3 už nebyl tak dominantní, stále patřil mezi nejrespektovanější jezdce na startovním roštu. Jeho osm titulů, obrovský počet vítězství a styl jízdy z něj udělaly doslova žijící legendu.
Giacomo Agostini se také zúčastnil 16 závodů Isle of Man TT, kde získal 10 vítězství. V roce 1978 si vyzkoušel i Formuli 2 v barvách týmu Chevron.
Isle of Man TT byly v jeho dobách prestižní, ale nebezpečné závody. Startoval tam pravidelně od 60. let a vyhrával napříč několika třídami. Triumfoval zde v Senior TT 500 cm3 i Junior TT 350 cm3. V 1972 přišla definitiva a po sérii smrtelných nehod se rozhodl na TT už nikdy nestartovat a byl první, kdo kritizoval jejich bezpečnost.
Jeho působení ve Formuli sice nebylo také úspěšné, jako kariéra na dvou kolech, ale Giacomo si chtěl dokázat, že zvládne i tuto výzvu. V letech 1979 a 1980 s monopostem Williams nastoupil i v Britské Formuli One a získal nějaké body.
Po skončení aktivní jezdecké kariéry zůstal Agostini součástí motorsportu. Krátce působil jako týmový manažer Yamahy a později se objevoval jako čestný host na různých Velkých cenách nebo výstavách. Nestáhl se do pozadí, spíše naopak, stal se jakýmsi ambasadorem tradice a legendární éry, kterou sám pomáhal vytvořit.
Se 122 vítězstvími a 15 tituly v Mistrovstvích světa zůstává jedním z největších jezdců historie. Jeho jméno se stalo symbolem výjimečnosti a velikosti, kde se talent spojil s cílevědomostí a tvrdou prací. Zkrátka, legenda jak má být!
zakoupené na runder.cz 10.07.2025
zakoupené na runder.cz 14.07.2025
zakoupené na runder.cz 08.07.2025
zakoupené na runder.cz 16.07.2025
zakoupené na runder.cz 01.07.2025
zakoupené na runder.cz 06.07.2025