Juan Pablo Montoya se narodil 20. září 1975 v Bogotě, kde od dětství nasával atmosféru motoristického sportu. Jeho otec, automobilový inženýr, ho v pěti letech seznámil s motokárami a on je začal řídit. Juan byl v regionálních šampionátech téměř neporazitelný a rychle si získal respekt.
Po úspěšné kariéře v motokárách se přesunul do světa automobilových závodů, kde se účastnil závodů v Kolumbii a Mexiku, například Copa Formula Renault. Později přešel do britské Formule Vauxhall a Formule 3.
Přestože titul nezískal, jeho rychlost a konzistentní špičkové výsledky z něj udělaly jedno z nejsledovanějších jmen mezi mladými jezdci. Jeho neúprosný jezdecký styl naznačoval, že je to jezdec, který má na to, aby prorazil. Skutečný průlom však přišel ve Formuli 3000, v té době vnímané jako příprava na F1.
V roce 1998 jezdil za tým Super Nova Racing a ovládl šampionát třemi vítězstvími na prestižních okruzích včetně Silverstone. Soupeřil s nejlepšími mladými jezdci světa a jeho schopností si všiml majitel Williamsu.
Frank Williams nabídl Montoyovi v roce 1998 místo testovacího jezdce a Juan ho přijal. Studoval také jízdu tehdejšího pilota Heinz Harald Frentzen .
Juan Pablo Montoya debutoval v F1 o tři roky později, v roce 2001 jako jeden z dvojice jezdců Williams-BMW. Jeho nástup byl očekáván s velkým napětím díky jeho předchozímu úspěchu v Indianapolis 500.
Už v prvním roce ukázal, že nebude jen do počtu. Jeho nejpozoruhodnějším momentem byla Velká cena Brazílie, kde se odvážným předjížděcím manévrem dostal před Michaela Schumachera, a přestože závod po kolizi nedokončil, získal si tímto výkonem respekt. V Monze si připsal své první vítězství a sezónu zakončil na 6. místě s 31 body.
Rok 2002 už byl těžší, protože Ferrari dominovalo a Williams s ním nedokázal držet krok, i když Montoya získal až 7 pole position. Tuto převahu však nedokázal přetavit ve vítězství v závodech, a tak skončil sezónu na 3. místě s 50 body.
V roce 2003 měl Montoya konečně vůz schopný bojovat o titul. Se dvěma vítězstvími v Monaku a Německu, ale také s umístěními na stupních vítězů, bojoval o titul až do předposledního závodu. Nakonec skončil třetí s 82 body, jen 11 bodů za vítězným Schumacherem. Po tomto úspěchu však v následujícím roce následoval pád na nižší stupně vítězů.
Williams už nestačil konkurovat Ferrari, McLarenu a nastupujícímu Renaultu. Montoya získal pouze jedno vítězství a skončil celkově pátý s 58 body.
V roce 2005 Juan Pablo Montoya přestoupil do McLarenu, kde se očekávalo, že jeho dravost a schopnosti pomohou týmu bojovat o titul spolu s novým monopostem. Jeho výkony však ovlivnilo zranění ramene, které utrpěl při nehodě mimo trať.
To ho vyřadilo ze tří závodů, a přestože po návratu prokázal svou rychlost vítězstvím ve Velké ceně Velké Británie, Itálie a Brazílie, skončil v celkovém pořadí na 4. místě s pouhými 60 body. Tím zaostal za svým novým týmovým kolegou Kimi Räikkönen který skončil druhý a měl mnohem blíže k boji o titul.
Rok 2006 začal s nadějí, že se v týmu McLaren více prosadí a získá více bodů, ale hned od začátku sezony bylo zřejmé, že McLaren ztrácí výkonnost.
Ačkoli Montoya získal několik umístění na stupních vítězů, výkon jeho vozu MP4-21 nestačil na vítězství. Sezóna byla také poznamenána jeho frustrací a rostoucím napětím v týmu. V závodě v USA dokonce došlo ke kontroverznímu momentu, kdy se srazil se svým týmovým kolegou Räikkönenem, což vedlo k odstoupení obou McLarenů.
Bylo zřejmé, že ho F1 přestala naplňovat a byl z ní spíše frustrovaný, což nakonec znamenalo konec jeho aktivní kariéry v této soutěži. Celkově si připsal 7 vítězství, 30 umístění na stupních vítězů a 13 pole position, což jsou opravdu skvělé statistiky.
Po odchodu z Formule 1 v roce 2006 přešel Montoya v roce 2007 do seriálu NASCAR, kde závodil za tým Chip Ganassi Racing. Hned ve své první sezóně získal vítězství na okruhu Watkins Glen a ukázal, že se dokáže rychle přizpůsobit a že mu automobilové závody opravdu sedí. V sérii NASCAR působil několik sezón až do roku 2013.
V roce 2014 se vrátil do série IndyCar a debutoval v ní s týmem Penske. Hned v prvním roce získal vítězství a sezónu dokončil na 4. místě.
Vrcholem jeho kariéry bylo v roce 2015 vítězství v legendárním závodě Indianapolis 500. Po prvním vítězství v roce 2000 to byl jeho druhý triumf v tomto prestižním závodě. O titul dlouho bojoval, ale nakonec skončil celkově druhý.
Vytrvalostního závodu se zúčastnil také Montoya. V letech 2018 a 2019 startoval v seriálu IMSA SportsCar Championship, kde vyhrál několik závodů a přidal do své sbírky další titul. Mezi jeho úspěchy patří dvojnásobné vítězství ve slavném závodě 24 hodin Daytony a také účast v prestižním závodě 24 hodin Le Mans.
Dnes Montoya příležitostně závodí, ale většinu času tráví jako mentor svého syna Sebastiana, který jde v jeho stopách. Zůstal aktivním členem světa motorsportu a svým příkladem a zkušenostmi inspiruje novou generaci jezdců.
zakoupené na runder.cz 22.11.2024
zakoupené na runder.cz 21.11.2024
zakoupené na runder.cz 18.11.2024
zakoupené na runder.cz 05.11.2024
zakoupené na runder.cz 17.11.2024
zakoupené na runder.cz 05.11.2024