Nejčastější chyby řidičů, část 4: jak brzdit, rozjíždět se a předjíždět

12.01.2026

6 min. čtení.

Michal

Brzdění, rozjíždění, předjíždění či špatná jízdní stopa, to se v běžném provozu stává pravidelně a poměrně přirozeně. Ale právě v těchto momentech dochází také k nejvíce chybám, které se mohou změnit na zlozvyky a následně kazit plynulost, bezpečnost i efektivnost jízdy. Pojďte se podívat na to, jak je odstranit.

(Zdroj: depositphotos.com)

Prudké a pozdní brzdění vs. správné brzdění

Brzdy nejsou od toho, aby vás zachránily v poslední chvíli, ale abyste měli auto pod kontrolou. Pokud musíte brzdit prudce, není to vůbec dobré, naopak.

Pozdní brzdění rozhodí auto i provoz. Auto se prudce ponoří dopředu, zadní náprava se odlehčí a na mokru, sněhu či námraze se snáze spustí smyk nebo začne intenzivně pracovat ABS, což může prodloužit zastavení. Zároveň je to signál i pro řidiče za vámi, takže roste riziko srážky zezadu a tedy i škodné události.

Správné brzdění je proto hlavně o načasování. Držte si proto odstup, dívejte se daleko dopředu a když vidíte, že se situace mění, pusťte plyn dříve a plynule zpomalujte. Brzdu sešlapujte postupně a snažte se korigovat směr volantem.

Pokud potřebujete snížit rychlost, pomůže brzdění motorem. Pusťte plyn a podle potřeby zařaďte nižší převod, ideálně postupně, s jemným pouštěním spojky, aby auto necuklo, zejména na kluzkém povrchu. V delších sjezdech tím odlehčíte brzdy, snížíte riziko jejich přehřívání a máte stabilnější tempo, aniž byste stáli na pedálu.

Pokud jde o smyk, zde funguje brzdit co nejvíc rovně bez točení volantem a do zatáčky jet už s upravenou rychlostí. Na dešti a prvním mrazu brzděte jemně a dříve, protože pneumatiky ztrácejí přilnavost a auto se hůře ovládá.

Jak na rozjezd do kopce, se zátěží, na mokru i sněhu

Pokud jde o rozjezd, i zde platí, že nejlepší je ten plynulý. Když spěcháte a tlačíte na pedál, auto vám to obvykle vrátí cukáním nebo smykem.

Pokud se musíte rozjet do kopce, zde platí, že hodně plynu a dlouhé prokluzování spojky vám nepomohou, právě naopak, auto buď zhasne, nebo si takto zničíte spojku. Pozor si dejte i na brzdění ruční brzdou, v prudkém kopci nemusí pomoci.

Při rozjíždění do kopce nejprve před rozjetím najděte bod záběru. Poté přidejte jemně plyn a brzdu uvolněte plynule až tehdy, když cítíte, že se auto tlačí vpřed. Pokud máte funkci hold, berte ji jako pomoc, nikoliv jako záchranu, takže stále mějte připravený bod záběru. Když se začne chvět, je to znamení, že pouštíte spojku rychle.

U naloženého auta počítejte s tím, že motor potřebuje trochu více plynu, ale ani zde netrapte příliš spojku. Přidejte mírně více, spojku pouštějte plynule, ať se auto rozjede na pár metrech a teprve poté zařaďte na další převodový stupeň.

Na mokru a sněhu zase při rozjíždění snižte sílu a snažte se o jemný a klidný rozjezd na co nejvyšším převodu, jaký to jde. Volant při tom držte rovně. Pokud se kola začnou smýkat, uberte plyn a nechte je znovu získat trakci. Takový způsob nejlépe funguje při rozjezdu v dešti, na udusaném sněhu nebo při námraze.

(Zdroj: depositphotos.com)

Riskantní předjíždění, co dělat a co naopak nedělat

Další časté chyby vznikají při předjíždění. To si mnozí řidiči zaměňují s testem odvahy či zrychlení, ale právě zde vzniká až smrtelné nebezpečí.

Nejčastějším problémem je špatně odhadnutá vzdálenost a rychlost. Auto v protisměru se zdá být dál, ale při vyšších rychlostech prostor rychle ubývá a i malé zaváhání je risk. Pokud nevidíte dostatečně daleko, cesta má zvlněný profil, je před vámi zatáčka nebo nemáte jasno, kam se budete zařazovat zpět, raději ani nepředjíždějte.

Velmi často vzniká riziko i tehdy, pokud zapomenete na mrtvý úhel nebo se před manévrem podíváte do zpětných zrcátek až na poslední chvíli. Vždy před vybočením z pruhu se podívejte do vnitřního i bočního zrcátka a krátce se ohlédněte přes rameno.

Problémem bývá i nedostatečné zrychlení. Vyjedete do protisměru a najednou zjistíte, že auto nemá dobrý tah. Připravte si proto rychlost a správný převod ještě před manévrem, u manuálu nejvíce pomůže podřadit, abyste nemuseli řadit uprostřed. Pokud nedokážete auto před vámi předjet, raději se vraťte zpět do pruhu.

Další a v tomto případě mimořádně riskantní chybou je i předjíždět více aut najednou, pokud nevidíte konec kolony. Stát se může cokoliv, například se může objevit auto, které odbočuje doleva, nebo někdo před vámi začne předjíždět také. Dejte na to pozor.

Špatná stopa na silnici při náročnějších podmínkách

Pokud jde o běžnou jízdu, většina aut jede ve vyjetých kolejích. Ideální stopa se přitom v náročnějších podmínkách mění rychleji, než byste čekali.

Nejčastější chybou je jezdit zcela automaticky přesně v kolejích. V nich se drží voda, sněhová břečka i směs soli, takže auto se může začít smýkat i při malé rychlosti. Pokud si stopu chcete posunout mimo koleje, dělejte to plynule a bez brzdění.

Při námraze jsou zase zrádná i ta místa, která vypadají nevinně. Stín od stromů, mosty, úseky u vody nebo tam, kde přes den tálo a večer to přimrzlo. Špatná stopa je lesklá a hladká, která působí čistě, ale drží nejméně a může zde být i černý led. Do zatáčky si proto přibrzděte ještě na rovince a v ní nedělejte žádné rychlé změny.

Při velkém množství vody hrozí na silnici i aquaplaning. Tehdy pneumatika nestíhá odvádět vodu a auto jede po vodním filmu. Pokud se tak stane, nebrzděte, držte kola rovně a jen jemně uberte plyn. Nejlepší je zpomalit ještě před vodou.

Při jízdě v ideální stopě na sněhu záleží na tom, zda je čerstvý, nebo ujetý. Čerstvý umí schovat led, ujetý vás zase drží v kolejích. Zatáčku projeďte pomaleji a přechod mezi stopami dělejte pod malým úhlem, plynule a bez brzdy. Zde platí, že ideální stopa je ta, u které máte rezervu a nemusíte nic zachraňovat na poslední chvíli.

Sdílet článek na Facebooku